Rapid Re-Housing Brno

Pilotní testování rychlého zabydlení rodin s dětmi


1. cena za nejlepší projekt řešení bytové nouze v Evropské unii v letech 2010-2017

Padesáti brněnským rodinám, které bydlely v soukromých ubytovnách, azylových domech a jiných formách bytové nouze, byla v rámci tohoto projektu nabídnuta možnost bydlet ve standardním nájemním bytě a intenzivní podpora pro udržení bydlení. Poskytovatelem bydlení je Magistrát města Brna a několik brněnských městských částí. Poskytovatelem služby je místní nevládní organizace IQ Roma Servis, proškolená průkopníky systému bydlení především v Evropě, HVO Querido Discus. Dopad projektu vyhodnocuje vědecký tým z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu. Ten umožňuje izolovat vnější faktory porovnáním intervenční a kontrolní skupiny. Rodiny se nastěhovávaly od září 2016 do června 2017. Míra udržení bydlení po jednom roce od zabydlení je zatím 96% (04/2018) oproti předpokladu na začátku projektu 80%.


O co jde?

Projekt se zaměřuje na pečlivé testování, zda je přístup bydlení především vhodný k řešení bytové nouze rodin v České republice. Očekává se, že do rodin, u kterých došlo ke stabilizaci v bydlení, se budou vracet děti z ústavní péče, zlepší se životní podmínky a sociální začlenění rodin a zároveň se sníží veřejné výdaje na tyto rodiny.


Jaká je situace bytové nouze rodin v Brně?

V dubnu 2016 proběhl v Brně registrační týden pro rodiny s dětmi v bytové nouzi, sečteno bylo celkem 421 rodin žijících v soukromých ubytovnách, azylových domech či v jiné formě bytové nouze. Ukázalo se, že u dotazovaných rodin vedla první krize bydlení k dlouhodobé bytové nouzi u dvou třetin, 92 % rodin bez domova zažilo během svého života v mediánu osm let v bytové nouze (Registrační týden Brno 2016). Dvě třetiny těchto rodin jsou romské. Jakmile jsou jednou bez domova, jsou tyto rodiny soukromými i veřejnými pronajímateli typicky považované za nezpůsobilé pro bydlení a mají tak k bydlení velmi omezený přístup.


Co s tím chce dělat vedení města?

Město Brno (400.000 obyvatel), které vlastní a pronajímá 29.000 bytů, schválilo v rámci Strategie sociálního začleňování v roce 2016 i strategii pro ukončení bytové nouze rodin: aby byla jejich bytová nouze vzácná, a aby se jednalo o co nejkratší epizodu, která se pokud možno nebude opakovat. Od roku 2016 jsou testovány výsledky různých tradičních a experimentálních přístupů. Vzhledem k tomu, že přístup „bydlení především“ se na základě zahraničních zkušeností jevil jako velmi slibná možnost pro řešení bytové nouze rodin, město vyčlenilo 50 bytů pro jeho experimentální ověření.

Od září 2016 do května 2017 bylo 50 ze 421 rodin zařazeno do programu bydlení především náhodným výběrem v loterii sociální a zdravotní komise Rady města Brna. Jen jedna vylosovaná rodina odmítla nabídku, zčásti protože nechtěla spolupracovat s romskou neziskovou organizací jako poskytovatelem služby, a obecně neměla zájem o jakoukoli podporu.


Výsledky projektu pečlivě zjišťujeme unikátní metodou kontrolovaného experimentu

Projekt doprovází pečlivé srovnávací hodnocení dopadu metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu, které provádí Ostravská univerzita. Kontrolní skupina, vůči které je měřen dopad projektu, je složena z dalších 100 náhodně vybraných rodin, které byly taktéž v bytové nouzi. Jak intervenční, tak kontrolní skupina jsou dotazovány na počátku projektu a po šesti a dvanácti měsících od nastěhování. Na konci 12měsíční lhůty bude zhodnocen dopad programu bydlení především na rodiny.

Projekt řídí Magistrát města Brna, který je vlastníkem zmíněných 50 nesegregovaných bytů, ale kromě toho zajišťuje také celkovou koordinaci místních partnerů, včetně Oddělení sociálně právní ochrany dětí, Úřadu práce, Odboru školství atd. Brněnský magistrát působí jako hlavní řešitel projektu také proto, aby se prověřilo, zda je nejlepším řešením, aby za ukončení bytové nouze a další integraci svých marginalizovaných občanů zodpovídala samospráva v partnerství s místními subjekty.


Hlavní řešitel: Magistrát města Brna

Partneři: IQ Roma Servis, z. s.; Ostravská univerzita


Dopad projektu

Všech padesát rodin se nastěhovalo, žádná se zatím nemusela vystěhovat. Podle prvních výsledků z fokusních skupin některé rodiny prokazují zlepšení v chování dětí, v oblasti ontologické jistoty a zaměstnanosti. Další data budou dostupná v prosinci 2017, kdy bude uzavřeno dotazování po šesti měsících; dotazování po 12 měsících bude vyhodnoceno v létě 2018.

První výsledky fokusních skupin (květen 2017) s rodinami, které jsou nastěhované od září 2016 ukazují, že příjemci v novém bydlení nacházejí své místo a soukromí. Také nalézají bezpečnost, klid a stálost. To má také velký vliv na jejich děti. Už díky tomu, že mají vlastní pokoj, místo na hračky, svůj první vlastní stůl, jsou děti šťastné a vyrovnanější. Jeden mladík udal zlepšení ve středoškolském studiu a několik rodičů informovalo o nečekaných zlepšeních:

„Když jsme bydleli na ubytovně, tak moje dcera jen zřídka komunikovala, byla pořád potichu… dívala se na Vás a nevnímala. Teď, když máme byt, začala mluvit, má vlastní pokoj a celkem mě šokovala: začala komunikovat, učí se, je šťastnější.“

Došlo i k jednomu opětovnému sjednocení rodiny: jedno dítě se vrátilo k rodině z dětského domova. Hlavními tématy změny však byla bezpečnost a soukromí:

„Doteď jsme se museli o všechno dělit, to byla katastrofa. Děti nechtěly sedět na záchodě, já sama jsem se nakazila. Tehdy jsem byla na ubytovně těhotná, to bylo nejhorší. (…) A pak má dcera otevřela dveře (nového bytu) a říká: Mami! My máme konečně vlastní záchod! Máme vlastní koupelnu, vlastní pokoj! Byla kvůli tomu hrozně šťastná. Viděla jsem, jak z toho měla na krajíčku.“

Projekt již aktivizoval několik stabilizovaných rodin k pracovním příležitostem.

„Je tu klid, máme elektřinu, topení, tak jsme šťastní. Je to ten klid, že chlapec má svůj vlastní (pokoj), může se soustředit na učení, může si v klidu hrát…

„Je to prostě lepší, když přijdu domů [z práce], oproti ubytovně. Jste doma, je tu čisto, jídlo připravené. Najím se, můžu si dát sprchu, mám své soukromí.“ (otec)

Jak projekt přispívá k řešení bytové nouze v ČR

Úspěch tohoto projektu má potenciál dramaticky ovlivnit řešení bytové nouze rodin v ČR. Dřívější praxe vylučovala z přístupu k nájemnímu bydlení osoby, které měly v minulosti dluhy související s bydlením nebo byly vystěhovány. Kvůli tomu bylo opětovné získání bydlení pro rodiny bez domova velice obtížné i v bytech ve veřejném vlastnictví. U romských rodin navíc přístup na bytový trh ztěžují předsudky o jejich chování v bytě, což mnoha těmto rodinám v podstatě znemožňuje znovu vstoupit na bytový trh. Pokud tento projekt úspěšně ukáže, že jakákoli rodina bez domova může být ubytována a může si bydlení udržet, pokud se jí dostane patřičné podpory, bylo by to průlomovým důkazem pro změnu, protože počet volných bytů v ČR by vyřešení problému bytové nouze byl dostatečný.

Projektu se podařilo přerámovat tzv. „romskou otázku“ na problém bytové nouze rodin, které má možné řešení, jež může být testováno a hodnoceno. Posouvá se od vágně definované překážky pro řešení problému založené na předpokladu o obyvatelích ke strategii řešení, dosažitelnému cíli městské a státní politiky.

Metoda randomizovaného kontrolovaného experimentu je v České republice poprvé použita ke sběru důkazů o dopadu sociálních projektů či politiky.

Téma bytové nouze rodin a možných řešení zaujalo média. V období mezi únorem 2016 a červnem 2017 se projekt 130krát objevil v médiích: v hlavních tištěných médiích (MF Dnes, Deník, Právo, Respekt, 5plus2), hlavních elektronických médiích (Aktuálně.cz, Novinky, iDNES.cz, Blesk.cz, Denik.cz, ČT24.cz, zpravy.tiscali.cz, denikreferendum.cz) a několikrát na českých televizních kanálech. Od roku 2017 jsou představovány životní příběhy zabydlených rodin i rozhovory s klíčovými pracovníky a pracovnicemi projektu, místními politiky a evaluátory.

Realizaci a výsledky projektu sledují média, volení představitelé i odborníci z celé země. Pokud bude realizace úspěšná, reálně se očekává, že tento přístup k řešení bytové nouze přijmou další města a národní činitelé. Představitelé několika měst (Kadaň, Liberec, Vsetín, Chomutov, Ostrava) už Brno kvůli projektu navštívili, aby se o tomto přístupu dověděli více. Liberec již na základě této návštěvy spustil vlastní projekt bydlení především.

Očekávaný dopad na rodiny v bytové nouzi po 12 měsících

Hlavním očekávaný výstupem je, že 80 % rodin z intervenční skupiny si své bydlení po 12 měsících udrží, tj. budou plnit své povinnosti nájemníků. Očekávaný dopad projektu, který je měřen po 6 a 12 měsících po nastěhování, na život řešených rodin při porovnání s kontrolní skupinou, je:

    1. Rodiny dosáhnou vyššího poměru sjednocení rodin v domácnosti. 41 % rodin bez domova v Brně žilo odděleně od některého člena nejužší rodiny, v mnoha případech proto, že neměly kde společně bydlet. Děti jsou umístěny do péče ústavů, pěstounů či juvenilní justice, 23 % rodičů nemůže žít společně v jedné domácnosti. Očekává se, že přidělení bytu a sledování případu tuto situaci změní.
    2. Školní docházka dětí se zlepší v krátkodobém horizontu a školní výsledky se zlepší ve střednědobém. Děti v rodinách bez domova mají slabou školní docházku a následně špatné známky kvůli vysoké míře nemocnosti, dopravním nákladům, nedostatku zdrojů a dalším příčinám spojeným s vyloučením z bydlení.
    3. Fyzické i psychické zdraví rodin se zlepší. 39 % matek mělo velmi vysokou míru psychologického stresu (Kessler skóre K-6, které indikuje vážné duševní onemocnění), kvůli kterému je pro ně složité soustředit se na výchovu. Po nastěhování by se měl psychologický stres snížit. Vedle toho se očekává snížení výskytu nemocí spojených s nevhodným bydlením – astma, chronický kašel, žloutenka.
    4. Rodinné rozpočty budou předvídatelnější, a hospodaření s penězi obecně se v intervenční skupině zlepší. Pouze 20 % rodin bez domova vyjde s penězi po celý měsíc tak, že mají hotovost až do výplaty, 35 % jeden týden v měsíci chybí peníze, 28 % se nedostává peněz 1–2 týdny každý měsíc.
    5. Kvalita života se u intervenčních rodin zlepší.
    6. U intervenčních rodin se sníží anomie.
    7. Průměrné veřejné výdaje na intervenční rodiny budou nižší než u rodin z kontrolní skupiny.

Jak je popsáno výše, první cíl projektu, nastěhovat 50 rodin do bytů, byl splněn a k září 2017 jich 100 % stále bydlí. První data k dalším výše uvedeným výstupům se očekávají v prosinci 2017.

Inovace

Přístup „bydlení především“ v České republice ještě nebyl vyzkoušen a brněnský projekt je prvním průkopníkem. Je to také první randomizovaný kontrolovaný experiment v sociální politice, který probíhá v České republice. Jasně ukazuje cestu k většímu důrazu na politiku založenou na důkazech a zaměření na výsledky.

Přístup „bydlení především“ sám o sobě je jedním z nejinovativnějších posunů v sociální politice posledních desetiletí, která se za necelých 20 let posunula od programové inovace k vůdčímu přístupu v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Filozofie projektu – bydlení je základní potřebou – je spojena se spotřebitelskou volbou: rodiny bez domova mají zájem o bydlení a bydlení vidí jako svůj hlavní problém. V Brně poprvé bydlení nebylo přidělováno podle kritérií zásluhy či ve finanční soutěži, ale náhodně. Projekt řeší bydlení jako základní potřebu, takže rodiny‑příjemci nemusí splňovat žádné předpoklady (kromě toho, že se jedná o domácnost s dětmi žijící ve městě Brně, která je ochotná spolupracovat se sociálním pracovníkem) – ti nejpotřebnější mohou být podpořeni na rozdíl od obvyklého přístupu, který vylučuje zadlužené rodiny a je někdy diskriminační.

Jde o největší projekt od roku 1989, který řeší bytovou nouzi rodin a je financován z ESIF. V předchozím programovém období byla největší intervencí renovace 24 bytů na sociální bydlení v městě Mostě.

Projekt je sledován a jsou o něm podávány informace v reálném čase prostřednictvím médií a odborných a politických panelů a je demonstračním příkladem pro zainteresovaná města a nevládní organizace z celé České republiky (Kadaň, Vsetín, Liberec, Praha atd.) i jiných zemí (Bratislava – Slovensko, Drážďany – Německo, Kluž - Rumunsko).

Udržitelnost

Projekt demonstruje vůdčí roli města ve spolupráci s partnery z neziskového a akademického sektoru pro úspěšné ukončení bytové nouze. Projekt řídí město, sociální odbor má na projekt vyčleněného pracovníka, a poznatky jsou integrovány do městského systému pro řešení bytové nouze.

Primátor Brna Petr Vokřál vyjádřil svou vůli ukončit bytovou nouzi rodin v Brně. Pokud hodnocení po 12měsíční lhůtě prokáže vysokou míru udržení bydlení v intervenční skupině, je primátor ochoten rozšířit řešení na všechny potřebné rodiny v bytové nouzi ve městě. Po vyhodnocení, na podzim 2018 očekáváme vypracování akčního plánu ukončení bytové nouze rodin v Brně s jasným časovým horizontem: pokud bude rok 2020 zvolen jako konečné datum, znamenalo by to, že každý měsíc by se přibližně 15 rodin bez domova mělo nastěhovat a získat podporu v bydlení. Městský bytový fond má kapacitu k ukončení bytové nouze všech rodin v Brně.

Další města v České republice mají o tento projekt zájem a jsou ochotna realizovat podobné projekty. Nový manuál sociální práce, který se v současné době připravuje a je inspirován modelem „bydlení především“, je přenositelný na navazující projekty.

Na národní úrovni byla českou vládou v roce 2016 schválena Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která jako jeden ze svých cílů stanovuje přestěhování 6 000 rodin z ubytoven do standardních bytů do konce roku 2020. Po vyhodnocení a zveřejnění výsledků randomizovaného kontrolovaného experimentu bude možnost nastavit ke strategii akční plán, který bude rozšiřovat tuto metodiku. To by ukončilo bytovou nouzi rodin na ubytovnách v České republice.