Padesáti brněnským rodinám, které bydlely v soukromých ubytovnách, azylových domech a jiných formách bytové nouze, byla v rámci tohoto projektu nabídnuta možnost bydlet ve standardním nájemním bytě a intenzivní podpora pro udržení bydlení. Poskytovatelem bydlení je Magistrát města Brna a několik brněnských městských částí. Poskytovatelem služby je místní nevládní organizace IQ Roma Servis, proškolená průkopníky systému bydlení především v Evropě, HVO Querido Discus. Dopad projektu vyhodnocuje vědecký tým z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu. Ten umožňuje izolovat vnější faktory porovnáním intervenční a kontrolní skupiny. Rodiny se nastěhovávaly od září 2016 do června 2017. Míra udržení bydlení po jednom roce od zabydlení byla 96 % (48 rodin z 50), oproti předpokladu na začátku projektu 80%.

O co jde?

Projekt se zaměřoval především na pečlivé testování, zda je přístup bydlení především vhodný k řešení bytové nouze rodin v České republice. Realizátoři předpokládali, že do rodin, u kterých došlo ke stabilizaci v bydlení, se budou vracet děti z ústavní péče, zlepší se životní podmínky a sociální začlenění rodin a zároveň se sníží veřejné výdaje na tyto rodiny.

Situace bytové nouze rodin v Brně před projektem

V dubnu 2016 proběhl v Brně registrační týden pro rodiny s dětmi v bytové nouzi, sečteno bylo celkem 421 rodin žijících v soukromých ubytovnách, azylových domech či v jiné formě bytové nouze. Ukázalo se, že u dotazovaných rodin vedla první krize bydlení k dlouhodobé bytové nouzi u dvou třetin, 92 % rodin bez domova zažilo během svého života v mediánu osm let v bytové nouze (Registrační týden Brno 2016). Dvě třetiny těchto rodin jsou romské. Jakmile jsou jednou bez domova, jsou tyto rodiny soukromými i veřejnými pronajímateli typicky považované za nezpůsobilé pro bydlení a mají tak k bydlení velmi omezený přístup.

Jak se k tomu postavilo vedení města

Město Brno (400.000 obyvatel), které vlastní a pronajímá 29.000 bytů, schválilo v rámci Strategie sociálního začleňování v roce 2016 i strategii pro ukončení bytové nouze rodin: aby byla jejich bytová nouze vzácná, a aby se jednalo o co nejkratší epizodu, která se pokud možno nebude opakovat. Od roku 2016 jsou testovány výsledky různých tradičních a experimentálních přístupů. Vzhledem k tomu, že přístup „bydlení především“ se na základě zahraničních zkušeností jevil jako velmi slibná možnost pro řešení bytové nouze rodin, město vyčlenilo 50 bytů pro jeho experimentální ověření.

Od září 2016 do května 2017 bylo 50 ze 421 rodin zařazeno do programu bydlení především náhodným výběrem v loterii sociální a zdravotní komise Rady města Brna. Jen jedna vylosovaná rodina odmítla nabídku, zčásti protože nechtěla spolupracovat s romskou neziskovou organizací jako poskytovatelem služby, a obecně neměla zájem o jakoukoli podporu.

Výsledky projektu ověřeny unikátní metodou kontrolovaného experimentu

Projekt doprovázelo pečlivé srovnávací hodnocení dopadu metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu, které provedla Ostravská univerzita. Kontrolní skupina, vůči které byl měřen dopad projektu, byla složena z dalších 100 náhodně vybraných rodin, které byly taktéž v bytové nouzi. Jak intervenční, tak kontrolní skupina byly dotazovány na počátku projektu a po šesti a dvanácti měsících od nastěhování. Na konci 12měsíční lhůty byl zhodnocen dopad programu bydlení především na zabydlené rodiny.

Projekt řídil Magistrát města Brna, který je vlastníkem zmíněných 50 nesegregovaných bytů, ale kromě toho zajišťoval také celkovou koordinaci místních partnerů, včetně Oddělení sociálně právní ochrany dětí, Úřadu práce, Odboru školství atd. Brněnský magistrát působil jako hlavní řešitel projektu také proto, aby se ověřilo, zda je nejlepším řešením, aby za ukončení bytové nouze a další integraci svých marginalizovaných občanů zodpovídala samospráva v partnerství s místními subjekty.

Hlavní řešitel: Magistrát města Brna

Partneři: IQ Roma Servis, z. s.; Ostravská univerzita


Dopady projektu

Již podle prvních výsledků z fokusních skupin z roku 2017 některé rodiny prokázali zlepšení v chování dětí, v oblasti ontologické jistoty a zaměstnanosti. Příjemci v novém bydlení nacházejí své místo a soukromí. Také nalézají bezpečnost, klid a stálost. To má také velký vliv na jejich děti. Už díky tomu, že mají vlastní pokoj, místo na hračky, svůj první vlastní stůl, jsou děti šťastné a vyrovnanější. Jeden mladík udal zlepšení ve středoškolském studiu a několik rodičů informovalo o nečekaných zlepšeních:

„Když jsme bydleli na ubytovně, tak moje dcera jen zřídka komunikovala, byla pořád potichu… dívala se na Vás a nevnímala. Teď, když máme byt, začala mluvit, má vlastní pokoj a celkem mě šokovala: začala komunikovat, učí se, je šťastnější.“

Došlo i k jednomu opětovnému sjednocení rodiny: jedno dítě se vrátilo k rodině z dětského domova. Hlavními tématy změny však byla bezpečnost a soukromí:

„Doteď jsme se museli o všechno dělit, to byla katastrofa. Děti nechtěly sedět na záchodě, já sama jsem se nakazila. Tehdy jsem byla na ubytovně těhotná, to bylo nejhorší. (…) A pak má dcera otevřela dveře (nového bytu) a říká: Mami! My máme konečně vlastní záchod! Máme vlastní koupelnu, vlastní pokoj! Byla kvůli tomu hrozně šťastná. Viděla jsem, jak z toho měla na krajíčku.“

Projekt zároveň aktivizoval několik stabilizovaných rodin k pracovním příležitostem.

Kompletní evaluace po 12 měsících od nastěhování je dostupná zde.

„Je tu klid, máme elektřinu, topení, tak jsme šťastní. Je to ten klid, že chlapec má svůj vlastní (pokoj), může se soustředit na učení, může si v klidu hrát…

„Je to prostě lepší, když přijdu domů [z práce], oproti ubytovně. Jste doma, je tu čisto, jídlo připravené. Najím se, můžu si dát sprchu, mám své soukromí.“ (otec)

Jak projekt přispěl k řešení bytové nouze v ČR

Úspěch tohoto projektu zásadně ovlivnil řešení bytové nouze rodin v ČR. Dřívější praxe vylučovala z přístupu k nájemnímu bydlení osoby, které měly v minulosti dluhy související s bydlením nebo byly vystěhovány. Kvůli tomu bylo opětovné získání bydlení pro rodiny bez domova velice obtížné i v bytech ve veřejném vlastnictví. U romských rodin navíc přístup na bytový trh ztěžují předsudky o jejich chování v bytě, což mnoha těmto rodinám v podstatě znemožňuje znovu vstoupit na bytový trh.

Projektu se podařilo přerámovat tzv. „romskou otázku“ na problém bytové nouze rodin, které má možné řešení, jež může být testováno a hodnoceno. Posouvá se od vágně definované překážky pro řešení problému založené na předpokladu o obyvatelích ke strategii řešení, dosažitelnému cíli městské a státní politiky.

Metoda randomizovaného kontrolovaného experimentu byla v rámci projektu v České republice poprvé použita ke sběru důkazů o dopadu sociálních projektů či politiky.

Téma bytové nouze rodin a možných řešení zaujalo média. V období mezi únorem 2016 a červnem 2017 se projekt 130krát objevil v médiích: v hlavních tištěných médiích (MF Dnes, Deník, Právo, Respekt, 5plus2), hlavních elektronických médiích (Aktuálně.cz, Novinky, iDNES.cz, Blesk.cz, Denik.cz, ČT24.cz, zpravy.tiscali.cz, denikreferendum.cz) a několikrát na českých televizních kanálech. Od roku 2017 byli představovány životní příběhy zabydlených rodin i rozhovory s klíčovými pracovníky a pracovnicemi projektu, místními politiky a evaluátory.

Představitelé dalších měst (Kadaň, Liberec, Vsetín, Chomutov, Ostrava) Brno během realizace navštívili, aby se o tomto přístupu dověděli více. Liberec na základě této návštěvy spustil vlastní projekt bydlení především a úspěch Rapid re-housing v Brně dal podnět a základ pro přípravu zcela nové výzvy Operačního programu Zaměstnanost - výzvy č. 108: Podpora programu Housing first (Bydlení především), která byla vyhlášena v roce 2019. Více k jejímu vzniku zde.

Inovace

Přístup „bydlení především“ v České republice před tím ještě nebyl nikdy vyzkoušen a brněnský projekt tak byl prvním průkopníkem. Je to také první randomizovaný kontrolovaný experiment v sociální politice, který v České republice proběhl. Jasně ukazuje cestu k většímu důrazu na politiku založenou na důkazech a zaměření na výsledky.

Přístup „bydlení především“ sám o sobě je jedním z nejinovativnějších posunů v sociální politice posledních desetiletí, která se za necelých 20 let posunula od programové inovace k vůdčímu přístupu v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Filozofie projektu – bydlení je základní potřebou – je spojena se spotřebitelskou volbou: rodiny bez domova mají zájem o bydlení a bydlení vidí jako svůj hlavní problém. V Brně poprvé bydlení nebylo přidělováno podle kritérií zásluhy či ve finanční soutěži, ale náhodně. Projekt řeší bydlení jako základní potřebu, takže rodiny‑příjemci nemusí splňovat žádné předpoklady (kromě toho, že se jedná o domácnost s dětmi žijící ve městě Brně, která je ochotná spolupracovat se sociálním pracovníkem) – ti nejpotřebnější mohou být podpořeni na rozdíl od obvyklého přístupu, který vylučuje zadlužené rodiny a je někdy diskriminační.

Jde o největší projekt od roku 1989, který řeší bytovou nouzi rodin a je financován z ESIF. V předchozím programovém období byla největší intervencí renovace 24 bytů na sociální bydlení v městě Mostě.

Projekt zároveň demonstroval vůdčí roli města ve spolupráci s partnery z neziskového a akademického sektoru pro úspěšné ukončení bytové nouze. Projekt řídilo město, sociální odbor měl vyčleněného pracovníka, na poznatky projektu bylo navázáno a byly integrovány do městského systému pro řešení bytové nouze.